Nový Bydžov – nový přístup?
Faktických reportů z Bydžova se na internetu objevilo spousta a většina z nich je i více-méně fakticky správná, takže nebudu nosit dříví do lesa. Nicméně zbývá spousta souvislostí, která o událostech v Bydžově řečena nebyla, alespoň ne veřejně.
Události v Novém Bydžově jako by nás vrátily o deset a více let zpět, a to hned v několika rovinách. Před očima se mi vybavuje první máj 1999: Neonacisté se na Střeleckém ostrově chystají na pochod Prahou, do cesty se jim na Národní třídě staví blokáda. Lidi sedí či stojí v řetězech, když v tom na ně nabíhá na ně policejní komando. Obušky jen lítají, je vidět hodně zraněných, dav se dává na zbrklý ústup. Demonstrace je rozprášena, neonacisté pod říšskými vlajkami v klidu pochodují centrem Prahy a volají: „Nic než národ.“
Rozdíl z doby před dvanácti lety a dnes je ale v tom, že tehdy existovalo a fungovalo širší radikální antifašistické hnutí, schopné a ochotné se neonacistům postavit i za cenu nějakého rizika. Nemělo příliš zkušeností, AFA tehdy existovala zhruba tři roky, ale učilo se a rostlo. Policejní represe byly důvodem pro změnu taktiky, ne pro hození flinty do žita. Kdekoliv se neonacisté ukázali, bylo tam a dokázalo zpravidla mobilizovat zhruba stejné počty, jako neonacisté.
Mobilizační potenciál radikálního antifašistického hnutí dnes je několik desítek lidí, jak si správně všimla ČSAF. Je smutnou ironií, že nejradikálnější část antifašistických sil v Bydžově byli v anarchistickém hnutí tolik vysmívaní nevládkaři a lidé z marginálních politických stran. Nejenom že vymysleli a provedli úskok s náboženským shromážděním, ale před útokem policie vytvořili lidské řetězy a docela dlouho dobu statečně odolávali útočící policii, byť byli biti teleskopickými obušky a pod nohama jim vybuchovali taktické výbušky.
Ze současné naprosté veřejné pasivity radikálně antifašistického hnutí mrazí v zádech. V ruském dokumentu „Mějte mě rádi, prosím“ o životě a smrti Anastasie Baburove vypráví ruský radikální antifašista, že během svého dospívání byl sám rasistou. Prostě proto, že měl v okolí pouze pár aktivních neonacistů a nebyl nikdo, kdo by se jim veřejně stavěl na odpor...
AFA a hnutí okolo ní si skutečnost, že přesně takto to opravdu funguje, v době před deseti lety uvědomovala; náckům nesmí být ponechána možnost veřejně šířit své názory bez odporu, protože v takovém případě to působí tak, že ten odpor skutečně není. Je lhostejné, kolik neonacistů po skončení akce upadne v boční ulici na dlažbu. Veřejná konfrontace neonacistických akcí není jenom signálem jejich účastníkům a účastnicím, ale především signálem široké veřejnosti, že tu je síla s jiným viděním světa, ochotná a schopná se neonacismu postavit.
Máme před sebou obtížný obtížný úkol – znovu vybudovat radikální antifašistické hnutí. S organizací, kterou spousta lidí chápalo a stále chápe jako zastřešující skupinu pro radikální antifašistické aktivity – AFA – se v tomto nedá počítat. Před lety zvolila taktiku vyklizení ulic a přesto, že ve hře je zcela jistě spousta dalších okolností, není úplnou náhodou, že zhruba v té době začal velký vzestup neonacistického hnutí, které v současnosti pořádá největší veřejné akce své historie.
Je třeba si uvědomit, že doba se samozřejmě změnila. Před dvanácti lety vyvolal postup policie, který tehdy časopis A-kontra oglosoval na obálce heslem: „S anarchisty v boxerských rukavicích, s fašisty v uctivém předklonu“, celospolečenský skandál. Situaci, kdy policie brutálně čistí trasu neonacistickému průvodu, kritizovala celá řada komentátorů i dalších osobností veřejného života. Dnes si podobná situace v Novém Bydžově vyžádala pár řádků někde na straně tři dole a byla stručně popisná: policie zasáhla proti odpůrcům shromáždění DSSS.
O dvanáct let nazpět nás v Bydžově vrátila i vizáž velké části neonacistů, co neuposlechli módní pokyny Národního odporu a dorazili tradičně v kanadách, bombrech a kelímky piva v rukou. Úsměv na rtech ale tuhnul v momentě, kdy si člověk uvědomil, že dobrá polovina účastníků a účastnic shromáždění DSSS jsou „děcka“. Znamená to jediné – neonacistická propaganda je mezi mládeží zjevně účinná. Dneska se tomu můžeme smát, ale pokud se nebudou setkávat s odporem, z těch usmrkanců ve Steinarech budou za pár let „hotoví“ dospělí neonacisté. Co myslíte, že dělali před deseti lety třicátníci, které lze na těchto akcích hojně spatřit a kteří tvoří schopné jádro neonacistických bojůvek? Ano, pochodovali pod říšskými vlajkami Prahou.
Veřejné akce neonacistů je potřeba veřejně konfrontovat. Nový Bydžov považuje neonacistické hnutí velmi oprávněně za úspěch a jak známo, každý úspěch dává energii do další činnosti. Potřebujeme vybudovat takové antifašistické hnutí, které se velmi brzy postará o neonacistický neúspěch. Takový, který mu na nějakou dobu chuť do veřejných akcí sebere. Jinak nám – a zdaleka nejen nám – bude brzy zatraceně horko...
Komentáře
A co proletarsky obsah demokrati? (HODNEJ KOMOUS - Mail - WWW) Vloženo 03.04.2011, 12:29:08
Kdysi jedna reakce na antifasismus vznikla - je zde: http://jaime.cz/node/72
Vynikajici je kritika antifasismu G. Dauvého: Fasismus a antifasismus
Hanus zadnou podvratnou kritiku, kterou by soucasne prevedl do praxe neprinese - uz ted vyzyva k vybudovani demokraticke opozice vuci fasismu: ze bude jeho antifasismus radikalnejsi nez ten stavajici, to nic nemeni!
Hanus je DEMOKRAT! Kopie a-kontry nic vic.
Soucasni NS: jsou dusledkem trzni konkurence, predevsim mezi proletari - konkurence o byty, o zamestnani.
Jsou konzervativni reakci na celkovou mizerii a zdivocelost trzniho kapitalismu - kdyz vymazeme bezdomovce a cikany, budeme se mit lepe.
Identifikuji se s kapitalismem a burzoaznimi normami chovani - deti soudcu a uredniku, vyhazovaci, "socky" co hraji automaty a chodi do nonstopu, heren, na kycovite diskoteky. Delnasi, kteri jednou chteji podnikat ve vlastni hospode, mit obchod s hadrama - nic vic. Identifikuji se s zivotem zacleneneho obcana, ktery obcas udela malou lumparnu.
Strefuji se do lidi co jsou na tom hur nez oni sami nebo stejne mizerne, ale nevidi v nich sami sebe, ale prekazku pro svuj rozvoj, pricinu neuspechu, ale rozhodne nekritizuji kapitalismus v jeho podstate.
Co delat: pokud je moznost (pokud kolegove v praci nehledaji jen individualni strategie) tak na pracovisti se stavet proti zbidacujicim opatrenim firmy, proti propousteni, snizovani platu - tzn. snaha vymoci si vice, usilovat o zlepseni podminek zivota jak v bydlisti, tak ve skole.
Schazet se s ostatnimi proletari s cilem vyhodnocovat a vyjasnovat si situaci v nasich zamestnanich, o tom kam se ubiraji opatreni vlady a co muzeme v ramci nasich kapacit proti tomu udelat. A hlavne to co nejefektivneji prevest do praxe. Necekejme hned zitra velke veci, ale iniciativy se musime zhostit pokud je prilezitost!
Z tohoto spojovani proletaru muze vzejit opozice proti nasim mizernym zivotnim podminkam a tato jednota se stane protivahou proti NS, proti exekutorum, proti rozhodnutim uradu, proti burzoustum co nam dluzi mzdy!
Nase spolecna aktivita rasismus vytlaci, nase rozdeleni a konkurence ho prohlubuje!
Zadnej stupidni antifasismus s NS nic neudela! Pouha navsteva prednasek socdemaku jako Holloway na Mayday festivalu nenahradi praktickou aktivitu na pracovisti. A pokud kolegove v praci do toho nepujdou, tedy ostatni proletari, tak se nic nezmeni!
(g. - Mail - WWW) Vloženo 22.03.2011, 23:32:00
no, netreba zapominat, ze anarchismus ma k antifasismu i jiny vztah nez kriticky. mnozi anarchiste volili za druhe svetove valky jednu ze stran, napriklad.
a mozna je fajn dodat, ze onen bonmot je prave z pera dauveho, ktery vychazi, kdyz uz bychom meli nalepkovat, jak sam pise, prevazne z bordigismu, komunismu rad, situacionismu a operaismu. kazdy z tech smeru vznikal "svebytne", zadny nemel anarchismus ani jako referencni bod.
jaime.cz (zlej - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2011, 20:41:12
http://www.jaime.cz/node/22
Poznámka k otázce antifašismu
Anarchistická kritika antifašismu říká s nepatrnou nadsázkou, že “antifašismus je nejhorší produkt fašismu”. Historicky byl antifašismus nejčastější prostředek “usměrnění” anarchistů na cestu, přijatelnou pro systém. Antifašismus nás chce přesvědčit, že určité formy kapitalismu jsou menší zlo než jiné a vyplatí se věnovat se de facto jejich obraně. Antifašisté vědomě či nevědomě brání panující status quo, brání továrny, školy i kanceláře, kde marníme svoje životy v námezdní práci... antifašistické heslo, že se chceme před fašisty ve své ulici cítit bezpečně je pravdivé, ale jen napůl. Proč? Abychom mohli v klidu ráno jet do práce a večer se zase vrátit?
Skutečnost, že existuje pouze jeden kapitalistický systém, je označována za staré klišé. Tento systém nám ale podle svých okamžitých zájmů nastavuje různou tvář. Fašismus je v zásadě součást stejného fenoménu jako parlamentní demokracie nebo státní kapitalismus. Anarchisté by si měli uvědomit tenhle podvod, že být jen antifašistou znamená vědomě nebo nevědomě bojovat v zájmu “demokracie”, tj. jedné z forem kapitalismu. Když řekneme, že to je zrada třídního boje, zrada sebe sama jako pracujících, jako proletářů, tak jsme označeni za dogmatiky.
Jde o to bojovat proti všem převládajícím utlačovatelům – fašistům za fašismu, liberálům za parlamentní demokracie, konzervativcům za konzervativní diktatury a sociálním demokratům za socialistické demokracie. Jsou to jenom jednotlivé části buržoazie, našeho nepřítele. Nemůžeme je rozlišovat a přijímat vědomá nebo nevědomá spojenectví s jednou z těchto frakcí. Byla by to zrada sebe samých. Je třeba jít k podstatě problému, a tou je kapitalismus a stát, odcizená společnost, postavená na vykořisťování a hierarchii člověka nad člověkem.
FSA/FAS se takovou kritiku pokusila formulovat a rozvinout v podobě svého “revolučního antifašismu”. Tu se ale nepodařilo prosadit jako koncepci, stojící za antifašistickým bojem. Po sloučení FSA a AFA byly skupiny AFA, které nejvíce prosazovaly toto sloučení, jedny z prvních, které se rozpadly. Znovu – velmi málo lidí mělo zájem na analýzách a úvahách, které by vytvořily nějaký jasný programový materiál a naznačily jakou cestou se vydat. Nejvíce se koncepce revolučního antifašismu projevila během několikadílné polemiky “Obrana revolučního antifašismu”. I tehdy to ale byla záležitost menšiny, o kterou většina členů téměř nejevila zájem.
Na tohle téma jsme vydali například vynikající esej “Když povstání umírají” Gilese Dauvé. Zájem antifašistů o tuto programovou kritiku byl minimální.
FSA/FAS se pokusila “usměrnit” energii antifašismu do podoby obecně militantní složky anarchistického hnutí, určitého ekvivalentu “Obranných výborů” staré španělské CNT - i když slovo “obrana” je v téhle souvislosti eufemismus. Byla to pokročilejší strategie, ale stále byla protikladná, obsahovala totiž rozpor. Militantnost a bojovnost by měla být obecně vlastnost celého hnutí, nikoli jen nějaké “speciální” pracovní skupiny nebo frakce. Tato snaha se nezdařila a většina členů, aktivních v boji proti neonacismu, přešla na pozice subkulturního antifašismu.
to zlej (Jan Hanus - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2011, 00:50:13
Kritika antifašismu se připravuje ;-)
(Hodnej - Mail - WWW) Vloženo 18.03.2011, 00:39:27
Zlej: blA A A, blA A AA, bl A A A
Nebo nějaké konkrétní návrhy, jak neklesat tam, kam se klesat nedá?
anebo Hanus opet bez anarchisticke kritiky (zlej - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2011, 21:55:19
aneb jak nepoucitelny Hanus, kteremu vzali v A-Kontra hracky, hodlal budovat "radikalni antifasitickeho hnuti" -- ovsem bez zadneho anarchistickeho obsahu, tj. zadne anarchisticke kritiky nejen ukricene vypadlane "krajni pravice", ale i antifasismu (tj. ukricene demokracie).
jak anarchismus hluboko klesnul!
( - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2011, 16:56:21
Diky za dalsi "podtrzeni" reality mamutim lihacem;) Clanek je trefny a je vazne velice aktualni doba. Makejme, makejme, makejme. Jen k tomu aby se zdejsi spolecnost probudila z apatie a pacifismu, kterym si nelogicky zadelava na spatny zivot, bude asi muset dostat obludnou facku-spis loket...
p.s. Antifacz.COM? he he, to uz je ta vetev antify co bude vydelavat na reklamach sportovniho obleceni-treba pro nikééé?
(no coment - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2011, 09:31:56
www.antifacz.com
s nacismem zacházet bez kompromisů a slitování! (JO - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2011, 08:10:39
Jak řešit vzrůstající neonacismus, když u lidí(mladých), kteří nemají svědomí, jakákoliv historická témata a důkazy neosloví?!!!
Bohužel nacismus jde řešit jen hrubou a nekompromisní silou!
Zní to už otřepaně, ale jednou příde čas, kdy se budeme muset vyzbrojit a zlikvidovat, to co hrozí, třeba to, co udělali nacisté v KT v POLSKU, nebo Ustašovci v Chorvatsku!
Pomatence tohoto typu nelze přeměnit ,jen totálně vyhladit!
Žádné slitování a nejbrutálnější zacházení. Kdyby to šlo, bylo by potřeba vysledovat doposud žijící nacisty v Německu, Chorvatsku, Litvě, a krutě se s nimi vypořádat.
Právě proto, že žijou tak doposud existuje nacistické hnutí!
Potřebujeme vybudovat (Likuš - Mail - WWW) Vloženo 17.03.2011, 07:20:28
nové vyhlazovací tábory pro všechny co nesouhlasí s AFA. Bude to potřeba. Zkušenosti ze západu ukazují že mezi obyčejnými lidmi je hodně latentních fašístů
Přidání komentáře...