Nebrečme.. Zatněme pěsti!
Další mrtvý antifašista v Rusku... A než bys řekla borůvkový koláč, jsou této zprávy plné i české weby. To nejdůležitější sdělení z přeložených zpráv ovšem vypadlo. Kostolomovu památku totiž nejlépe uctíme antifašistickým bojem, ne symbolickým a co nejvíce utajeným piketem u ruské ambasády a už vůbec ne ubrečenými články se zprávami, jak je to v Rusku zlé. Protože antifašismus nezná hranic...
Kostolom byl antifašistou. Aktivně se zúčastnil antifašistických a anarchistických demonstrací, které se – světe div se – konají i v Rusku. I ruští antifašisté a antifašistky chápou, že je nutné protestovat přímo v ulicích a snažit se narušit a znemožnit neonacistické pochody.
I ruští antifašisté a antifašistky chápou důležitost demonstrovat antifašistickou přítomnost v ulicích a dát také lidem mimo jádro možnost myšlenku antifašismu podpořit – na antifašistické demonstraci. Pořádají pouliční demonstrace i přes to, že v Rusku vládnou poměrně drsné represe a řada antifašistů tam – na rozdíl třeba od ČR – již skončila za mřížemi.
Vyklizení ulic vede pouze k tomu, že neonacisté mají volné pole působnosti. Po dlouhé roky akumulované zkušenosti říkají, že neonacisté se vrací tam, kde je na ulicích žádný odpor nečeká. A když je nečeká nikde, rozlézají se všude.
Není to tak dávno, co každá neonacistická demonstrace v Česku mohla počítat s veřejným odporem. Neonacisté nemohli počítat s „klidem na práci", s tím, že budou v poklidu číst své projevy a rozdávat letáky. Jejich proslovy rušil pískot a bubínky, jejich pochody bývaly narušovány blokádami.
Srovnání je nasnadě. Když se před deseti lety neonacisté pokusili projít Národní třídou, čekala je antifašistická blokáda. Byla sice rozprášena policií, ale neonacisté se setkali s důstojným odporem. Když se na stejném místě sešli před pár dny, čekala je jen hrstka antifašistů a antifašistek – ti militantní pak chyběli úplně.
Naštěstí se stále více objevují mladí antifašisté a antifašistky, kteří vidí, že strategie ne-konfrontace, kterou antifašistické hnutí v čele s organizací, která právě díky celé plejádě blokád neonacistických pochodů získala renomé zastřešující radikálně antifašistické organizace, uplatňovalo poslední dva roky, selhala. Lokální aktivisté a aktivistky mimo struktury této organizace blokády a protidemonstrace svolávají a jsou v tom úspěšní. Zkušenosti z letošního roku ukazují, že tam, kde proběhla efektivní antifašistická mobilizace do ulic, to neonacisté měli těžké až neuskutečnitelné.
V Jihlavě byl neonacistický pochod sice rozpuštěn policií, ale můžeme jen spekulovat o tom, zda-li by k tomu došlo i pokud by plánovanou cestu ke hřbitovu neblokovaly tři stovky antifašistů a antifašistek. V Otrokovicích se neonacisté raději nakonec vůbec nesešli, k čemuž velmi pravděpodobně přispěl plánovaný pouliční odpor. V Ústí nad Labem chyběla jen trochu vyšší účast k tomu, aby se neonacistický pochod podařilo významněji narušit.
Přišel čas znovu zaplnit ulice a postavit se pochodům a demonstracím krajní pravice! Přijměme fakt, že ona zmíněná organizace už prostě není tou, co bývala. Ponechala si jméno a symboly, ale namísto aktivní viditelné přítomnosti v ulicích a „bránění fyzického prostoru anarchistického hnutí" zvolila strategii v duchu „napíšeme o nich článek a vyvěsíme ho na internet". Organizujme se lokálně mimo struktury této organizace a pojďme do ulic. Nenechejme neonacistům ani kousek prostoru!
Komentáře
Přidání komentáře...