Queer & rebel: Schwarzer kanal bleibt!
Sychravý podzim v německém Berlíně. Zablácený plácek krčící se mezi rozpadajícími se zdmi bývalé továrny, nad kterou jako memento starým časům trčí do výšky cihlový komín s obrovskou vykousnutou dírou uprostřed. Přes stěnu ohromný nápis NO DEPORTATION a pod ním rozesetých několik starých maringotek, traktůrek a pár letitých obytných vozů.Tak vypadalo místo akce Queer & rebel, legendární Schwarzer kanal. Domov skupiny radikálních queers – lidí, kterým jsou mainstreamové škatulky pohlaví a sexuální orientace poněkud těsné a kterým život v komunitě umožňuje vytvářet prostředí, kde lze žít jinak.
Slovíčko queer už se pomalu etabluje i v Česku, především v prostředí nevládních organizací. Pro lidi okolo Schwarzer kanalu ale rozhodně neslouží jako lákavá vějička pro grantové donory tak, jak je tomu u nás. Naopak, queer pro ně znamená rebelii, boj za svobodnou společnost, organizaci na principech neautoritářství a antikapitalismu. Tedy postoj, který je v mnoha zemích poměrně hojně rozšířený, vcelku přirozený a logický – queer a gay a lesbické skupiny tvoří nezřídka součást anarchistického hnutí. U nás tomu tak naneštěstí není, i když to vypadá, že se blýská na lepší časy...
Schwarzer kanál také rozhodně není světem uzavřeným sám pro sebe. Každý týden se tam děje spousta akcí, od bike workshopů pro uprchlíky přes lidovou kuchyni po večery mluveného slova.
Nicméně, Schwarzer kanal má smůlu. Nachází se na pozemku, který se během let stal atraktivním pro velký byznys. Přímo na něm se sice stavět nemá, ale plac bude stavební forma potřebovat jako parkoviště pro stavební stroje a jako sklad materiálu. Firma Hochtief by sice stavbu ráda odložila – ekonomická krize na developery doléhá velmi silně, mimo jiné pomohla zachránit existence na dohled se nacházejícího squat Köpi – nicméně v případě, že by stavbu alespoň nezahájila v roce 2010, ji hrozí tučná pokuta od stavebního úřadu.
Nájemní smlouva, kterou byl Schwarzer kanál legalizován, vyprší posledního prosince letošního roku. Jeho obyvatelé a obyvatelky čekají okamžité vyklizení a mobilizují mezinárodní podporu. V rámci kampaně za záchranu Schwarzer kanálu se konala i akce Queer & rebel.
Během ní proběhlo i obsazení nového prostoru, kam by se měl případně vyklizený Schwarzer kanál přesunout. Ilegální obsazení je přitom věcí, která v Berlíně patří hluboké minulosti – v současné době funguje v Berlíně pouze jeden jediný squat v pravém slova smyslu, tedy bez dohody s vlastníkem obsazeného prostoru, a jakékoliv squaterské aktivity jsou okamžitě a tvrdě potlačovány.
V pátek ráno přesto najelo několik obytných vozů a dodávek na dvůr několik let nevyužívané, zchátralé školy jen pár set metrů od Schwarzer kanálu. Představitelky a představitelé Schwarzer kanálu zároveň okamžitě zahájili jednání s politiky z místní samosprávy (obsazená škola patří městské části). Ta po jednání neumožnila policii zasáhnout a další kolo jednání odložila na pondělí. Policie tak alespoň zablokovala vchody na obsazený dvůr, aby na něj nenajížděly další vozy, a akce měla volný průběh.
Na obsazeném pozemku se tak uskutečnil jeden z avizovaných workshopů (ostatní z neznámých důvodů odpadly), radical cheerleading, a večer proběhlo promítání filmů s queer tématikou. Zaujal mě zejména starý dokument o velkém queer squatu, obsazeném krátce po pádu berlínské zdi, a nedaleko se nacházejícím squatu obsazeném neonacisty (!!!). Premiéru zde mělo i video na téma „jak dopadne vyklizení Schwarzer kanálu" – nemusím asi dodávat, že v něm vše dopadlo dobře:-)
V sobotu se pak konala demonstrace na podporu zachování Schwarzer kanálu. Sešlo se na ni asi pět stovek lidí, včetně nějaké podpory z našich luhů a hájů. Za zvuků několika soundsystémů, živého samba bandu a skandování radikálních roztleskávaček prošla Berlínem, aby byla zatavena nedaleko nově obsazeného placu neprostupným policejním kordonem, kde byla nakonec ukončena.
Celá akce Queer & rebel na mě působila dost rozporuplným dojmem. Akce v prostředí squatů mají svůj vlastní charakter a tato nebyla výjimkou; provází je chaos, změny v programu a jakási „rozplyzlost", snad daná životním stylem squaterů a squaterek, tolik se lišícího od na minuty naplánovaného života běžných pracujících. Program mohl být bohatší a připravenější a ten, který připravený byl, mohl alespoň proběhnout..
Na druhou stranu šlo o jednu z mála akcí, které staví queer otázku do radikální roviny a vrací ji to, co jí akademická sféra a nevládní organizace dávno ukradly a přetavily do dobře vydělávající PR mašiny. A navíc ji v praxi – byť asi spíše nechtěně – propojuje s aktuální otázkou gentrifikace, tedy privatizace veřejného prostoru a uzpůsobování města potřebám byznysu. Podporu si v tom určitě zaslouží.
Komentáře
Přidání komentáře...