Autorská práva a pirátská strana okem anarchisty
Galerii příšer všech druhů při nedávných volbách do Evropského parlamentu rozšířila nová atrakce: Pirátská strana. Získala si sympatie řady mladých lidí, včetně těch z alternativních kruhů (člověk v tričku Pirate party se například objevil na vernisáži výstavy Jiná forma v Truhlářské) a ve Švédsku dokonce překročila minimální hranici pro získání poslaneckého křesla. Pirátské strany vzápětí vyrostly jako houby po dešti ve všech zemích Evropy, včetně Česka.Politická strana ale zůstane politickou stranou, i kdyby se jmenovala Free Money for All Party (tedy Strana peněz zdarma pro všechny). Česká mutace pirátské strany se vybarvila brzy po svém široce medializovaném založení, kdy přišla s návrhem, jak Česku zařídit vyrovnaný rozpočet. Ten spočíval v zeštíhlení, zprůhlednění a zefektivnění státní správy skrz transparentní účetnictví zveřejňované na internetu. Zřejmě nebudu jediný, kdo by od Pirátské strany čekal například návrh na změnu autorského zákona, zrušení monopolu mafiánské organizace OSA atd. Ale ne, česká Pirátská strana se vrhla na politikaření a prosazování pravicové agendy... Ne, rozhodně nad tím nechci brečet. Chci se spíše vysmát systému parlamentní demokracie, který plodí přesně takovéto absurdity.
Nechme ale politické strany stranou a podívejme se na moment na problematiku autorských z anarchistického úhlu pohledu.
Jako anarchista pochopitelně odmítám koncept autorských práv a duševního vlastnictví tak, jak je dneska aplikován. Anarchistickému pojetí se dnes blíží spíše open source software a díla šířena pod licencemi GNU a Creative Commons. I když tyto licence zůstávají uvězněny v logice stávajícího autorského práva, umožňují alespoň volné šíření díla a jeho vylepšování. Na druhou stranu pak zabraňují jeho komerčnímu zneužití, což je zejména v případě svobodného software více než na místě. Pod GNU licencí funguje například otevřená on-line encyklopedie Wikipedia a mnohé další projekty (pod licencí Creative Commons je šířen i můj poslední a zatím jediný film). Proti samotnému současnému pojetí autorských práv se otevřeně staví například řada alternativních, punkových a hardcore kapel a vydavatelství, které své nahrávky šíří pod anti-copyright „licencí", často i s výzvou ke kopírování a šíření.
Umělecké dílo je sice bezpochyby produktem svého tvůrce či tvůrkyně, ti ale nepracují ve vakuu a z ničeho; působí a čerpají z „duševního vlastnictví" nashromážděného po celé generace celou společností. Domnívám se, že na ochranu takového duševního vlastnictví neexistuje morální právo. Umělec či umělkyně má jistě právo nakládat se svým dílem dle svého uvážení, nemůže ale zabraňovat ostatním, aby z něho čerpali, kopírovali ho a dále z něj vycházeli, neboť i on sám čerpal z jiných uměleckých děl. Ostatně, některé současné umělecké postupy jsou přímo založené na používání a upravování „cizích" artefaktů (např. koláže, některé hudební styly atd.).
V jedné diskusi jsem zaslechl krásný příklad, který zde budu parafrázovat, i když je omezený na současný ekonomický systém. Když truhlář vyrobí krásnou židli, je v pořádku, když ji prodá. Ale nemůže mi bránit, abych si doma nevyrobil také takovou. V anarchistické utopii s nesměnou ekonomikou by řešení autorských práv jistě nebylo na pořadu dne, koneckonců, kategorie umění by získala zcela jinou perspektivu.
Prozatím ale žijeme ve stávajícím politicko-ekonomickém systému. Jistou cestou je tedy alespoň využívání nekomerčních alternativ a jejich propagace a podpora. Proti zvůli správců autorských práv se zvedá i odpor zdola. Velkým terčem je OSA (Ochranný svaz autorů, organizace spravující autorská práva k hudebním dílům), proslavený šikanou menších umělců, klubů a organizátorů kulturních akcí. Příkladem takového odporu je například z punkového prostředí pocházející iniciativa antiOSA festival (www.antiosafest.wz.cz). Tento pravidelný koncert je „věnovaný kapelám, které odmítají výdělečnou činnost spojenou s hudbou a které hrají raději pro radost, sdělují lidem své názory a ostatně hrají i pro lidi samotné, jelikož hudba je pro lidi a ne pro získávání zisku a okrádání nás všech."
Z jiné strany na to jde sdružení Svaz autorů (www.svazautoru.org). Sami sebe popisují takto: „Svaz nezávislých autorů je dobrovolné neziskové sdružení autorů hudebních děl a jiných nositelů autorských práv poskytujících svá díla k veřejné produkci bez nároku na autorský honorář plynoucí z této veřejné produkce. Chceme sjednotit autory, kteří nemají zájem, aby za ně OSA vybírala peníze, ze kterých oni sami stejně neuvidí ani korunu. Chceme ulehčit organizátorům veřejných hudebních produkcí, kde vystupují autoři, které OSA nezastupuje. Nechceme, aby byla hudba pouze prodejní komoditou či tovarem."
V neposlední řadě je tu pro ty, co aktivně umělecky tvoří, možnost využívat výše zmíněné licence GNU a Creative Commons (www.creativecommons.cz).
Komentáře
(xChaos - Mail - WWW) Vloženo 12.09.2009, 14:11:05
Jarda: No, Stallman je právě až trochu moc komunista, a málo anarchista / libertarián. a tato kritika dnes není příliš aktuální, protože Švédská Pirátská Strana svůj požadavek na reformu copyrightu formulovala právě tak, aby neohrozila fungování GNU licencí...
(Jarda - Mail - WWW) Vloženo 27.08.2009, 21:34:08
dost mě zaujala myšlenka anarchistické utopie a hlavně nesměná ekonomika. Mohl bys mi prosím poradit nějakou literaturu, která se tímhle zabývá?
Jak se platforma svedske Piratske strany obraci proti Free Software (K. - Mail - WWW) Vloženo 14.08.2009, 09:06:22
Jenom jako tresnicka na dortu :), clanek Richarda Stallmana, "guru" svobodneho software, o tom, jak soucasny koncept prosazovany svedskou piratskou stranou dokonce poskozuje svobodny software...
How the Swedish Pirate Party Platform Backfires on Free Software
http://www.gnu.org...ate-party.html
Přidání komentáře...