O čem je squatting?
Vyklizení Milady vyvolalo orgie výlevů. K tématu se vyjádřil téměř každý, s železnou pravidelností se přitom objevovala slova o krádeži, feťácích, lidech, co se bojí práce. Jaký je pohled na squatting mezi lidmi, kteří ho obhajují?Zatímco na ulicích žijí tisíce lidí bez domova, které tento systém vnímá jako překážku a přítěž, ty samé ulice lemují desítky prázdných domů. Domů, jejichž majitel je mnohdy neznámý, domů, které chátrají a jejich legální majitelé je nepotřebují a nikdy potřebovat nebudou.
Squatting nikdy nebyl o zcizení osobního majetku. Žádný squater nebo squaterka nikdy neobsadili dům, ve kterém někdo bydlí, nedávno bydlel nebo se v něm bydlet chystal. Obsazené objekty jsou vždy dlouhodobě nevyužívané a zanedbané, často v havarijním stavu.
Hlavní myšlenkou squattingu je přitom takovému domu vdechnout život. První snahou všech squatterek a squaterů je tedy dům zvelebit a přizpůsobit tak, aby se v něm dalo trvale setrvávat. Ne dům vybydlet a odtáhnout dál, o čemž ostatně svědčí i to, že Milada byla squaterkami a squatery obsazena déle než deset let.
Když neexistujícími dveřmi Milady prošli první squateři a squaterky, byl v naprosto dezolátním stavu. Během stovek hodin práce bylo z vnitřních prostor vyvezeno několik kontejnerů sutě a dalšího odpadu. Dům v průběhu let dostal dveře, okna, byla vyspravena střecha, zprovozněny toalety, vybudován koncertní sál. Nebýt squaterek a squaterů, na pozemku před kolejemi by se dnes nejspíš válela pouze hromada trosek a sutě.
Vybudovat z desítky let nevyužívané budovy a bez finančních prostředků fungující centrum alternativní kultury vyžaduje ohromné množství energie a stovky hodin práce. Zvládl by to „feťák"? Odpovězte si sami...
Squatting jako takový ale není jen o bydlení. Není dokonce ani pouze o autonomních kulturních prostorech, určených k realizaci okrajové kultury. Squatting je protest. Protest proti tomu, že soukromé vlastnictví je v této společnosti cosi jako posvátná kráva, nadřazené čemukoliv jinému. Dokonce i životu. Tento systém radši nechá lidi chcípnout na ulici, než aby je nechal obsadit a využívat něco, co nikdo nevyužívá a nepotřebuje; něco, co někdo jiný vlastně vyhodil. Squatting se tuto logiku snaží narušit a konfrontovat.
Když lidé okolo Milady vyšli do ulic, nejčastější námitkou kolemjdoucích bylo: „Já bych taky chtěl/a dům zadarmo, ale to přeci nejde! Musím si ho přeci koupit, chodit do práce a splácet hypotéku." Snad je v této stokrát opakované větě cítit i závan touhy se z tohoto kolotoče vymanit.. A marný vzdech nad tím, že to přeci nejde.
Ne, dům si skutečně koupit nemusíte. Alternativa existuje. Můžete se dát dohromady s dalšími lidmi, vybrat si dlouhodobě nevyužívaný dům a obsadit ho. Stačí jenom chtít a najít v sobě odvahu vykročit z logiky tohoto systému, který na peníze převádí i hodnotu lidského života.
Komentáře
Přidání komentáře...