Ústí nad Labem: Velmi agilní ochranka neonacistického pochodu v akci
„Ústí nad Labem patřilo neonacistům" – tak zněl titulek ze serveru Lidovky.cz. A nebyl daleko od pravdy. Asi čtyři stovky neonacistů a neonacistek se dva dny před výročím narození Adolfa Hitlera (podobnost čistě náhodná) za vydatné pomoci policie bez problémů prošly centrem Ústí nad Labem; nicméně, jejich akce vyvolala i odpor. Jak to na protidemonstraci vypadalo se dozvíte v tomto článku.Skoro dvěma stovkám mladých lidí, především místních, se pranic nezdálo tvrzení představitelů města a kampaně V Ústí (neo)nacisty nechceme o tom, že nejlepším protestem proti pochodu je jeho ignorování, a sešli se na křižovatce u hotelu Vladimír, tedy přímo na trase neonacistického pochodu. Větší část se shromáždila přímo ve vozovce s odhodláním pochod zablokovat vlastními těly. Směsice to byla pestrá, ale drtivě převažovala subkulturní mládež, především punx a hip-hopeři. Zúčastnili se i mladí sociální demokraté a v hojné míře také Romové.
Policie před nimi vytvořila jednoduchý kordon a nechala shromáždění žít vlastním životem. O chvíli později si přivezla i vodní dělo, kterým zablokovala křižovatku a vytvořila jakousi bariéru směrem k ulici, ze které měli neonacisté a neonacistky přijít. Atmosféra připomínala (mírně nervózní) party, asi i díky otevřené restauraci přímo u místa blokády. Lidé ve skupinkách posedávali a postávali na silnici a mezi nimi se volně pohybovaly „maminky" z anti-konfliktního týmu, které každého přesvědčovali, že policie proti blokujícím v žádném případě nezasáhne. Podobného ujištění se nám dostalo i z megafonu velitele zásahu („jménem zákona – vyjádřete svůj protest pokojně, nepokoušejte se napadat policisty").
Po několika hodinách čekání přišel jeden z neoficiálních pořadatelů blokády s (falešnou) informací o tom, že neonacistický průvod kráčí jinou trasou. Část shromážděných antifašistů a antifašistek se poté pokusila proniknout více do centra města, které ale bylo neprodyšně uzavřeno policií. Po neúspěšném přesunu se ale vrátili na místo blokády.
Chvíli poté přichází informace, že neonacisté a neonacistky se vydávají na pochod. Nálada v davu letí nahoru, začíná se skandovat: „alerta, alerta, antifascista!" a „antifa" patří mezi nejčastější. Jakmile se však na dohled objeví čelo průvodu, nastupuje do ulice další řada těžkooděnců a nad vodním dělem se objevuje sloup naftového dýmu. „Shromáždění je rozpuštěno", ozývá se z amplionu a vzápětí přilétají pod nohy antifašistů a antifašistek taktické výbušky. Dav se neochotně dává na ústup, manévr se tak několikrát opakuje, těžkooděnci vytlačují přední řady štíty a obušky.
Vřava utichá, jakmile jsou antifašisté a antifašistky vytlačeni o blok dále. Neonacisté a neonacistky tak mohou v klidu a bez rušení projít plánovanou trasou, která v rozporu s prvotní informací dokonce ani nevedla skrz místo blokády, ale pouze kolem něho. Policie tak opět fungovala pouze jako velmi agilní ochranka neonacistického pochodu, když vytlačením antifašistické demonstrace o blok dále zajistila, aby nebyl antifašistickými transparenty a skandováním rušen pietní ráz pochodu. Není divu, že si přístup policie pochvalovali i sami neonacisté a neonacistky.
Řeči o chystaném útoku na pochod nebo o připravených dlažebních kostkách, které jsem zachytil v korporátních médiích, jsou lží. Dokonce ani během vytlačování blokády nepřiletěl na policisty jediný předmět, jediný kámen, a k vidění byl pouze pasivní odpor. Šlo pouze o to, uklidit neonacistům a neonacistkám jejich odpůrce z očí. A to se povedlo bezezbytku. Pietní ráz pochodu byl udržen.
Na závěr se zbývá jen zeptat, kde bylo antifašistické hnutí. I přes masivní kampaň města na vyklizení trasy pochodu se v podstatě spontánně sešly skoro dvě stovky lidí. Kdyby bývala proběhla masivnější mobilizace, mohlo s antifašistů a antifašistek sejít znatelně více, než neonacistů a neonacistek. A výsledek blokády mohl být zcela jiný...
Komentáře
Přidání komentáře...