Nebojujeme za ženy ve třetím světě; bojujeme vedle nich
V recenzi na film Baader-Meinhof Komplex jsem si posteskl, že zatímco marx-leninistickým ozbrojeným guerillám se dostává poměrně široké pozornosti, anarchistické ozbrojené skupiny zůstávají takřka neviditelné. A slíbil jsem, že se k tomuto tématu ještě vrátím. Proto jsem ze svého archivu anarchistických publikací vyhrabal jeden starší článek, naskenoval, převedl do textu, upravil, zeditoval a publikuji ho jako upozornění na jednu z mnoha anarchistických skupin, které ve své praxi sáhnuli k ozbrojenému boji. Nikoliv bez zajímavosti není ani to, že jedna ze dvou popisovaných skupin byla složená výhradně z žen...Revoluční buňky (RB) o sobě daly poprvé vědět 16. listopadu 1973, a to útokem na korporaci ITT v západním Berlíně. Chtěly tak upozornit na účast této nadnárodní firmy na Pinochetově vojenském puči v Čile. V roce 1975 byl poprvé podniknut bombový útok ženami z RB. Cílem byl Federální ústavní soud v Karlsruhe den poté, co podpořil nový protipotratový zákon. Ženy z RB přirozeně požadovaly plné právo každé ženy na potrat, které chápaly jako právo na vládu nad svým tělem. V roce 1976 se s RB mnoho žen rozešlo a vytvořilo svou vlastní skupinu, která od roku 1977 vyvíjela činnost samostatně a nezávisle jako ozbrojená feministická anti-patriarchální městská guerilla Rote Zora (Rudá Zora). Některé ženy se současně i nadále podílely na činnosti RB, které se od té doby zaměřilo zejména na utajené sabotáže na podporu rozsáhlého německého protiatomového hnutí.
Rota Zora útočila především na patriarchální instituce a firmy a na osoby, reprezentující a vytvářející patriarchální sexistickou společnost, která utlačuje a vykořisťuje ženy na celém světě. Vedla kampaně proti porno obchodům, sex shopům, mezinárodním obchodníkům se ženami (těm, jenž vydělávají na dovážení asijských žen jako "nevěst" pro muže v Západním Německu), doktorům, jenž prováděli nucené sterilizace, Cechu doktorů ("Federální cech doktorů je pro nás hlasatelem znásilnění v bílých pláštích" – RB), stejně tak jako proti farmaceutickým korporacím jako Schering, jenž vyráběly plody poškozující lék Duogynon. Jinou populární taktikou Rote Zora bylo ilegální tištění autobusových lístků a parkovacích lístků pro osobní auta. V roce 1984 pracovala Rota Zora na sepsání kritiky mírového hnutí. V tomto dokumentu jej kritizovala jako buržoazní hnutí s apokalyptickou vizí. Podle Rota Zora bylo největší chybou mírového hnutí soustředění politických cílů výhradně na zachování míru, namísto diskuse nad souvislostí mezi zbrojením a krizí; mizérií třetího světa a sociálními škrty; sexismem a rasismem.
Rota Zora v 90. letech
První dva nebo tři roky devadesátých let soustředila Rota Zora své akce na otázku západoněmecké cizinecké a přistěhovalecké politiky. Útoky jako ten na Centrum pro centrální registr v Cologne nebo prostřelení kolen šéfa cizinecké policie v Západním Berlíně Hollenburga ukazují, jak široký byl rozptyl této militantní politiky. Zatímco ti, jenž byli napadeni, byli přímo zodpovědní za západoněmeckou rasistickou přistěhovaleckou politiku, cílem útoků na instituce, jenž se podílely na formulování této politiky – a jejichž dokumenty, archivy a data byly zničeny – bylo vytvoření prostoru, který by nebyl regulován nebo kontrolován státem.
Od ranných sedmdesátých let provedly RB a Rota Zora více než 200 útoků proti infrastruktuře patriarchální kultury. Nejobsáhlejší a nejúspěšnějších kampaní Rota Zora vůbec bylo položení zápalných bomb do deseti poboček Adler Corporation, jedné z největších německých firem prodávající levné oděvy, vyráběné málo placenými ženami v továrnách na Srí Lance a v Jižní Koreji.
"Ženy v Adleru v Jižní Koreji bojují proti vykořisťování jejich práce a pozvedají se k boji proti každodennímu sexismu. Pro podporu ve svém boji se obracejí na Západoněmeckou republiku. Výsledkem je, že o špatných životních a pracovních podmínkách dělnic v produkčních centrech tří kontinentů a zvláště v Adleru v Jižní Koreji se zde v Německu ví stále více díky letákům a akcím u Adlerových obchodních center. U těchto akcí může být anti-imperialismus praktický. To umožnilo, aby se tamnější boj (žen v Jižní Koreji) stal slučitelným s bojem u nás (Rota Zora): nebojujeme za ženy ve třetím světě; bojujeme vedle nich." (z prohlášení Rota Zora)
V roce 1987, když Rota Zora spolu se svou sesterskou skupinou ze Západního Berlína, Amazonkami, vypálila deset obchodů Adler, způsobila škodu v řádech milionů dolarů. Kvůli tomu byla korporace Adler nucena splnit požadavky textilních dělnic; jasně tak ukázala, že ozbrojený odpor může být vysoce efektivní. Jak Revoluční buňky, tak Rota Zora mají anti-autoritářskou strukturu a decentralizovaný způsob vybírání cílů. Stejně tak upozorňují na skutečnost, že ozbrojená přímá akce je pouze jednou částí revolučního hnutí:
"Přesto, že se našimi ozbrojenými akcemi podílíme na obsáhlých legálních kampaních a sociálním hnutí, nepovažujeme je za o nic důležitější než rozdávání letáků, chození na demonstrace, okupace, tištění časopisů, vzdělávání lidí nebo obsazovaní prázdných domů. Nemáme hierarchický systém pro výběr akcí. Myšlení v hranicích hierarchie zasazuje akce do privilegované perspektivy a přiklání je k patriarchálnímu způsobu myšlení." (citace členky Rota Zora z rozhovoru pro německý časopis Autonomie v roce 1980)
Jedním z důvodů taktického úspěchu Rota Zora bylo, že se jejich ozbrojené akce soustředily na otázky, ve kterých již byli lidé vzdělaní a se kterými sympatizovali. Jejich akce získaly širokou podporu také proto, že apelovaly na masové feministické hnutí, které v Západním Německu již existovalo, a kde anarchistická a další radikální média udělala mnoho práce v oblasti vzdělávání veřejnosti v otázkách sexismu, útlaku a vykořisťování žen, ženských práv a kontroly žen nad svým tělem. Revoluční buňky neměly takovou podporu jako Rota Zora, ale v roce 1987 byla jejich (RB) stoupenci vytištěna kniha Der Weg Zum Erfold (Cesta k úspěchu), vysvětlující jejich strategii, politiku a akce. Do týdne poté, co se objevil na pultech radikálních knihkupectví, byl celý náklad (okolo 3000 výtisků) vyprodán.
Vysoká efektivnost mnoha akcí RB a Rota Zora by nebyla možná bez široké lidové podpory. Jejich akce samy o sobě by mohly sloužit pouze k jejich odcizení od dlouhodobějšího boje; nicméně, s podporou širokého hnutí byli členové a členky RB a Rota Zora schopni pracovat mezi množstvím lidí aktivním v "nadzemním" hnutí, aniž by odkryli svou podzemní identitu. Po celou jejich historii byla za členství v Rota Zora zatčena pouze jedna žena, ale její obvinění byla zrušena pro nedostatek důkazů.
Komentáře
Přidání komentáře...