Live Nude Girls Unite – nebudou odbory, nebudou kundy
Zprávy o založení odborů pracujících v sexuálním průmyslu proběhly v některých alternativních médiích i u nás (několika články se jim věnoval například již neexistující internetový magazín Alarm). Sanfranciský klub Lusty Lady ale po celou dobu zakládání odborů sledovalo i všetečné oko kamery...Výsledkem práce dokumentaristek je film Live Girls Unite (Žhavé holky spojte se), mapující snahu striptérek – zaměstnankyň již zmíněného klubu Lusty Lady – založit odbory, a to od prvotních impulsů až po závěrečný podpis kolektivní smlouvy.
Striptérky ve své práci čelí mnoha potížím, počínaje sexuálním obtěžováním a konče praktikami zaměstnavatelů, které jsou za hranicí vymezenou pracovním právem. Díky charakteru své práce však – podobně jako v jiných odvětvích – nemají příliš možností, jak se bránit. Odpovědí na jejich námitky je klasické: „Když se Ti to nelíbí, nemusíš tady pracovat."
Ženy si v dokumentu především stěžují na nedostatečná nebo nevhodná bezpečnostní opatření, diskriminaci na základě rasy a velikosti prsou (bílé, blonďaté a prsaté ženy jsou do směn nasazovány častěji), neexistenci placené dovolené a nevyplácení nemocenské.
Je jasné, že jedna zaměstnankyně sama proti zaměstnavateli nic nezmůže. V krizových okamžicích – například tehdy, když jeden ze zákazníků vytáhl na striptérku pistoli a vedení klubu se po incidentu v podstatě přiklonilo na jeho stranu, protože striptérka ho dostatečně něžně nepožádala, aby ji odložil – si ale uvědomují, že společným postupem získávají sílu. Od této úvahy je již jen krůček k založení kolektivního orgánu, který by tyto snahy zaštiťoval: odborům.
1,2,3,4,5, nechoď se tam ukájet
Aktivní jádro zaměstnankyň klubu vytvoří jakýsi kolektiv, který si na svá bedra vezme přenesení myšlenky do reality. Zkontaktuje jednou velkou americkou odborovou organizaci, která ji přidělí vyjednavačku, a začne maraton boje s paragrafy a byrokratickými obstrukcemi zaměstnavatele.
Ten má ale v arzenálu i jiné zbraně, než zákoutí paragrafů, a jednu z žen aktivních v přípravě odborů pod chabou záminkou propustí z práce. Reakce přípravného kolektivu je jasná – přímá akce v podobě stávky s ultimativním požadavkem: vezměte ji zpět. Namísto práce se budoucí odborářky následující sejdou před klubem na demonstraci... I když z pohledu stávkujících žen tomu tak možná ani není, piket s hesly „nebudou odbory – nebudou kundy" nebo bojový pokřik na muže-zákazníky nerespektující stávku „jedna, dva, tři, čtyři, pět, nechoď se tam ukájet" nepostrádá jistý smysl pro humor.
I když stávka po několika dnech zafunguje a v kabince se u chromových tyčí sejde opět celý tým, vyhráno není. Podle amerického pracovního práva je totiž nutné, aby se na podobě tamní podoby kolektivní smlouvy shodly obě strany, a to trvá měsíce. Příběh tedy pokračuje dál a i když je na jeho konci výsledkem kompromis, přesto se jedná o velké vítězství organizujících se žen (a jednoho muže – technického pracovníka klubu).
To se odráží mimo jiné v ohromné vlně zájmu ze strany pracovnic v ostatních klubech v dalších městech a státech. Ve filmu je ukázána scéna, kdy ženy z klubu Lusty Lady navštěvují své kolegyně od konkurence, které se inspirovány jejich příkladem také chystají založit odbory. „A co podporu zákazníků, máte?," ptají se úspěšné odborářky. „Jistě, většina našich klientů jsou odboráři, ti nikdy nevkročí do podniku ve stávce," dostává se jim kouzelné odpovědi...
Děvky nebo dělnice?
Film má dvě hlavní roviny. Na té první je prostě lidským příběhem o zakládání odborové organizace z ničeho v prostředí, které je odborům velmi nepřátelské a ve kterém v podstatě nemají žádný precedent. Příběh, ve kterém nechybí smích a radost z toho, že se díky solidaritě a organizování daří pozitivně ovlivňovat své pracovní podmínky, ale ani stres a slzy v momentech, kdy se dvakrát nedaří.
Čtenář/ka (případně divák/čka) může namítnout, že podobných pracovních odvětví jsou na světě tisíce a že zrovna práce striptýzových tanečnic nepatří mezi ty nejhorší. Jistě. A právě tady běží druhá rovina filmu. Ukazuje ženy pracující v sexbyznyse jako obyčejné „holky" a sexbyznys samotný jako prostě jen další průmyslové odvětví, přinášející ohromné zisky a bohatství vlastníkům a specifické problémy těm, kteří pro ně tyto zisky tvoří.
Film se totiž neodehrává pouze „na pracovišti." Hlavní protagonistky si nás pouští i do svého soukromí, a tak sledujeme například autentický záznam rozhovoru jedné z nich se svou matkou, ve kterém se „přiznává" ke své práci, nebo – jako předěly – její vystoupení v roli estrádní komičky předvádějící skeče na téma život striptérky.
Zároveň film ukazuje absurdní vnímání sexbyznysu ze strany zaměstnavatelů i jeho zákazníků. Vedení podniku trvá na tom, aby v kolektivní smlouvě bylo zaměstnání charakterizováno jako „zábavné" a v dialogu se rezolutně ohrazuje proti používání slova „kunda" protistranou („Ukazovat se může, ale vyslovit se to nesmí," komentuje to sarkasticky jedna ze striptérek), zatímco zákazníci po tanečnicích vyzvídají jejich povolání („A co děláš za práci?" „Ehm, jsem striptérka, jak vidíš" „Ale ne, já myslím, čím se živíš...").
V této souvislosti je neméně zajímavý i postoj samotných striptérek ke své práci. Této otázce se samozřejmě nejde vyhnout a film se jí také věnuje v okamžiku, kdy nastolí otázky vztahu feministického přístupu a práce striptérky. Feministické hnutí o pornu debatovalo dlouhá léta a ke shodě nikdy nedošlo, nepřekvapí však, že většina žen si myslí, že práce v této branži je může svým způsobem i posílit a moralizování ze strany jiných částí feministického spektra odmítá.
=> webové stránky filmu najdete na www.livenudegirlsunite.com
Komentáře
(Loft - Mail - WWW) Vloženo 27.02.2009, 15:18:13
Dekuji za filmovej tip.
Přidání komentáře...