Demokratická dimenze argentinského povstání - Piqueteros
Hnutí, jenž dostalo svůj název podle piketů, které se staly pro jejich demonstrace charakteristické, vzniklo zhruba pět let před protesty. Během roku před protesty se ale prudce rozrostlo a začalo být určující sociální silou neprivilegovaných lidí v sociálních konfliktech s vládou.
Piqueteros vznikli jako hnutí nezaměstnaných. Převládajícími skupinami mezi Piqueteros jsou mladí absolventi, propuštění dělníci (často s odborovými zkušenostmi) a nezaměstnané ženy včetně žen v domácnosti, jichž ruku v ruce se zvyšující se nezaměstnaností, dosahující v některých regionech až 60%, přibývá.
Pravděpodobně v hlavách propuštěných odborářů vznikla taktika blokování hlavních dálnic s cílem zablokovat pohyb zboží. Když je zablokovaná dálnice, továrnám se nedostává surovin a nemohou pracovat. V praxi jde vlastně o techniku stávky aplikovanou na nezaměstnané – pracující zastaví svou práci, nezaměstnaní zastaví dodávky surovin a odvoz hotového zboží.
Vláda na přímé akce Piqueteros samozřejmě může poslat policii a občas se tak i děje – v poslední době bylo policií zabito šest blokařů. Většinou však převažuje vyjednávání, protože vláda se obává pokračování konfrontací, jejich rozšíření a následné vypuknutí občanské války.
Avšak Piqueteros vědí o vyjednávání své. Bývalí odboráři vědí, jak je výměnou za výhody pro sebe jejich odboroví předáci rádi prodávali, případně jak militantní zástupci zabředli do složitých tripartitních jednání, jejichž výsledky vypadaly dobře na papíru, ale ve skutečnosti byly nulové. Vládní vyjednavači se proto museli dostavit přímo na dálnici, kde vyjednávali tváří v tvář shromáždění dělníků. Tato taktika slavila na limitovaném lokálním prostoru ohromné úspěchy, a tak se i Piqueteros začali federovat a zkoušeli koordinovat své úsilí na národní úrovni.
Piqueteros ovlivnili i mnoho pracujících dělníků. Prostí členové reformistických odborů se i přes nesouhlas "svých" předáků začali zúčastňovat stávek, protože Piqueteros jim v praxi ukázali, že přímá akce je jediná, která vede k prosazení zájmů prostých lidí a nikoliv jejich "zástupců."
Piqueteros podporovali také boje pracujících. V Neuqunu po několik týdnů stávkovali zdravotníci z místní nemocnice za odvolání nového ředitele, jenž se k nim choval hrubě. Na konec tento ředitel zavolal policii, aby stávkujícím zabránila blokovat vchod do nemocnice. Když se o tom doslechli nezaměstnaní, naskákali do aut a autobusů a jeli zdravotníkům na pomoc. Na místo jich dorazilo asi 300 a během hodiny byl ředitel propuštěn a na jeho místo dosazen nový, zvolený stávkovým výborem.
I Piqueteros zapadají do anarchistické teorie. Spontánní formování volných skupin na prosazování určitého společného požadavku a využívání metod přímé akce je anarchistickou metodou organizace. Navíc, každé vítězství neprivilegovaných v boji proti elitám ovládajícím stát a ekonomické zdroje posiluje jejich sebevědomí a interakce s boji pracujících prohlubuje smysl pro vzájemnou solidaritu, jedné z nejdůležitějších hodnot pro fungování anarchistické společnosti.
=> pokračování zde
=> začátek článku a úvod zde
Komentáře
Přidání komentáře...