Demokratická dimenze argentinského povstání - Dělnická samospráva na pracovišti
Nyní se přesuňme do doby před vypuknutím lidového povstání. Po celé Argentině se dělníci pokoušeli o sebeorganizaci a ekonomický boj. Vypuklo mnoho stávek a okupačních stávek. Jednu z nich, okupační stávku keramičky firmy Zanón v argentinské provincii Neuquén, si kvůli pochopení demokratických principů dělníků přiblížíme podrobněji.
Zanón je jedna z největších keramických firem v Jižní Americe se stále se zvyšujícím ziskem. Přesto se však rozhodla ze závodu v Neuquénu propustit více než 400 dělníků v rámci "restrukturalizačního plánu." Odbory, jejichž mnoho členů patří mezi bojovné dělníky z vítězné devítidenní stávky v roce 2000, k tomu nehodlaly mlčet.
Vedení továrny přestalo vyplácet mzdy, odvádět zdravotní pojištění a proplácet transport materiálu pro výrobu, který byl v zápětí zastaven. Dělníci odpověděli okupační stávkou. Když jejich případ projednával soud, dělníci vlastními silami výrobu rozjeli a ze zbytku materiálu ve skladech vyrobili během dvou dnů tolik zboží, že jeho prodejem by se získalo dostatek finančních prostředků na měsíční výplatu pro všechny zaměstnance. Vedení bylo zděšeno a okamžitě vypnulo přívod plynu do továrny.
V reakci na zvyšující se podporu mezi veřejností, jež se zúčastňovala solidárních demonstrací před tovární branou, uspořádaly Odbory keramických dělníků, Učitelské odbory a militantní Unie nezaměstnaných dělnický kongres, kterého se zúčastnilo okolo 400 lidí. Po diskusi nad nutností propojení jednotlivých bojů byla přijata deklarace, která volala po "zestátnění keramičky a její znovuotevření pod dělnickou kontrolou" a po společné mobilizaci dělníků, učitelů a nezaměstnaných, jenž by měli vytvořit regionální koordinační uskupení. To by mělo pomoci koordinovat boj na národní úrovni. Dalším požadavkem bylo svolání národního shromáždění dělníků a nezaměstnaných, jenž by mělo sjednotit ty, jenž bojují metodou demokratického shromažďování na pracovištích.
Pro dělníky Zanónu byl zřízen národní stávkový fond na podporu jejich boje, který nakonec (i když s pomocí justice) vyústil v částečné vítězství.
I v tomto případě důvěrně poznáváme aplikaci anarchistických receptů v praxi. I když dělníci Zanónu a další přímý účastníci těchto událostí anarchisty nebyli, jejich spontánní iniciativa vyústila přesně tam, kde to anarchističtí teoretici předpokládali. Jedna ze specifických anarchistických teorií, anarchosyndikalismus, vidí v odborech základ budoucí společnosti, v okupační stávce prostředek k jejímu dosažení a v dělnické samosprávě na pracovišti její základní jednotku. Samozřejmostí je spolupráce s dalšími odbory a ostatními sektory společnosti (Svaz nezaměstnaných) a federování do vyšších celků (národní shromáždění).
=> pokračování článku tady
=> začátek článku zde
Komentáře
Přidání komentáře...