Kriminalita v komunitě teď a tady
Neonacisté a další ultrapravičáci u veřejnosti často získávají body svými aktivitami namířenými na potírání kriminality. S mistrným využitím korporativních médií spojují kriminalitu s černou či snědou barvou kůže a svými až divadelními akcemi přiživují rasistické tendence. V České republice dotáhla tento styl k dokonalosti Národní strana. Jak by na tyto aktivity ultrapravice mohlo odpovědět antifašistické hnutí? Inspirací by nám mohla být například komunitní akce lidí z oblasti Greater Leys v Oxfordu, o které psal aktivistický týdenní newsletter SchNEWS:"Po revoluci se zbavíme policie, protože už nebude žádný zločin...jo, fajn. Anarchistické utopie jsou príma, ale antisociální chování rozděluje komunity tady a teď, a ‚návrhy pro budoucnost‘ nám nůž z krku neoddělají." – obyvatel Bristolu
Lidé z oblasti Greater Leys v Oxfordu udělali něco pro sebe, aniž by k tomu potřebovali pomoc apatické policie, archaických zákonů a nezajímající se vlády. Rozhodli se, že mají akorát tak dost teenagerů terorizujících okolí a v místním parku, kde řádí jejich gang, vyvěsili "příkaz k vystěhování."
Gang zcela ovládnul park, kterým musí místní projít na cestě do jediného obchodu, a výhružky a útoky gangu se stupňovaly – jeden mladík byl udeřen do obličeje uříznutým tágem, další pořezán nožem. Když si matka dvou synů po napadení obou z nich šla ztěžovat na policii, bylo jí řečeno, že nemohou nic dělat. Dnes žije ve strachu z odplaty, protože jeden ze dvou vůdců gangu ji vyhrožoval zapálením domu.
Jiná místní obyvatelka, Jane Lacey, řekla: "Snažíme se gangu ukázat, že nejsou chytřejší nebo větší, když dělají to, co dělají – utlačují komunitu a odpovědí jim bude pohrdání. Chceme taky, aby si rodiče členů gangu uvědomili co se děje dříve, než bude pozdě, a jejich děti již vůbec nebudou pod jejich kontrolou."
Navzdory tomu, že akce s vyklizením byla organizována pouze ústně, se o ní gang dozvěděl a držel se zpátky. Obyvatelé ale přislíbili svou kampaň dále vystupňovat, pokud budou útoky a přepady pokračovat. Rodina jednoho ze členů gangu již navštívila rodinu dvou obětí s ujištěním, že jejich syn již bude už hodný chlapec.
V Manchesteru jsou protipřepadové hlídky nepravidelně organizovány ve čtvrti Hulme. Mick, obyvatel Hulme, řekl SchNEWS: "V této čtvrti bydlí spousta komunitních aktivistů a anarchistů. Obyvatelé jsou v kontaktu skrz e-mailovou konferenci nazvanou "výkřik." Kdykoliv je někdo napaden nebo přepaden, někdo na konferenci pošle "výkřik." Lidé se pak většinou domluví a zorganizují protipřepadovou hlídku. Nejde o agresi. Obyvatelé sedí okolo ohně, nebo poslouchají rádio na rohu nějaké ulice. Říkáme kolemjdoucím, co děláme, a dostává se nám příznivé odezvy. Nemůžeme být v jednom momentě v celé čtvrti, ale skutečnost, že jsou venku lidé, kteří se starají, má zdá se dobrý vliv na prevenci přepadů, alespoň v době, kdy jsou hlídky organizovány. A také vytváří něco jako komunitního ducha, který má na tento druh kriminality preventivní dopad v první řadě. Lidé, kteří byli přepadeni, tento neformální přístup vřele vítají, protože je zřejmé, že žijí v oblasti, kde se lidé starají o své sousedy. Obrací to "mentalitu oběti" tím, že se aktivně dělá něco pozitivního. Myslím, že ve čtvrti panuje obecný souhlas nad tím, že raději budeme dělat tohle než si nechat nainstalovat pouliční kamery. Ale možná to je proto, že máme všichni co skrývat!"
I v oblasti Easton v Bristolu, okupované dealery cracku, převzali místní obyvatelé, unavení nekonečným čekáním na nikdy neuskutečněný příjezd policie, iniciativu do vlastních rukou. "Odpojili" telefonní budky, pravidelně používané pro prodej drog, a sprejem nastříkali velký nápis "heroin na prodej" na místě otevřeného dotěrného pouličního prodeje drog. Jeden ze členů komunity Blaco vysvětluje: "Tohle není o nějaké bdělosti, ale o znovupřevzetí kontroly od všech falešných autorit – ať už těch chráněných parlamentem, nebo pistolníků v BMW."
Postarejme se sami!
Takže, co uděláme s antisociálním chováním? Schválíme další zákony, které budou nevyhnutelně použity na demonstranty? Zákony proti "Stalking" [termín označující psychické pronásledování partnerky, která se odhodlala opustit násilnického partnera. Používá se pro takové chování jako soustavné posílání SMS, telefonování, sledování... Český termín zatím neexistuje. – pozn. překladatele] určené na ochranu žen jsou dnes používány na demonstranty, zatímco aktivisté za práva zvířat už byli odsouzeni na základě prozatímního Zákona proti antisociálnímu chování. A jestliže mnohým z nás je naprosto zřejmé, že více zákonů není řešením, pak co tedy? Pokud gangy přepadávají lidi na cestě do obchodu, nebo je místní hřiště pro děti plné jehel od stříkaček, opravdu nepomůže říct: "Nebojte se – počkejte na revoluci a všechno bude v pořádku."
Odpověď není jednoduchá – komunitní akce proti "antisociálnímu chování" musí být velmi dobře provedena a může se stát magnetem pro rváče, uvědomělé občany a pravicové reakcionáře, nebo lidi, co chtějí ještě víc pravomocí pro policii nebo zavádění pouličních kamer.
V Eastonu v Bristolu se lidé z komunity sešli a dohodli, že je potřeba zorganizovat akci, ale nepohodli se na věcech jako je instalace pouličních kamer. Zmlácení a zabití dublinského narkomana závislého na heroinu Josieho Dwyera "uvědomělým davem" je jeden ze strašných příkladů toho, jak to může být špatně.
Jedná se o vážný problém, kterým se musíme zabývat, jak říká jeden ze členů Nezávislé asociace pracující třídy, která v Greate Leys nedávno získala svého prvního člena městské rady: "Podobná témata způsobují slabost mezi většinou krajní levice – ‚je to složitý problém, nebudeme se mu věnovat.‘ Ale není přinášení praktických řešení problémů, i navzdory těžkostem a nebezpečím, právě to, čím by radikální politika měla být? Když nedokážeš tohle, proč by měl někdo věřit tomu, že jsi schopný vyřešit nějaké větší politické problémy? Často mám pocit, že levice tak spokojeně mluví o "revoluci" nebo "zastavení války" hlavně proto, že tyto otázky okamžitě netestují jejich politiku..."
Každý jednotlivě byli obyvatelé Greater Leys zranitelní vůči útoku – ale kolektivně, když se sešli jako komunita, mohli gangu říci: "Vaše jednání nebude akceptováno." A jak komunita posiluje sama sebe a lidé se vzájemně poznávají, mohou se zabývat všemi možnými problémy – proč neexistuje kloudná autobusová doprava nebo proč chybí obchody. A pokud jsou zapojení lidé z "radikální" politiky, místní komunita může začít brát jejich myšlenky vážně.
Jak podotkl jistý člověk z Oxfordu: "Sledujeme Piqueteros v Argentině a Zapatisty v Chiapase a uznáváme je za jejich přímou akci a způsob, jakým přebrali moc a vedou své vlastní komunity bez pomoci zkorumpovaných politiků. Ale, když komunitně myslící místní obyvatelé v Oxfordu udělají to samé, kritizujeme je. Měli bychom se z jejich příkladu poučit, podporovat je, a pomoci dalším komunitám převzít kontrolu nad jejich prostorem. Když to neudělají sami, nikdo to za ně neudělá."
Komentáře
Přidání komentáře...