Represe: modrá, nikoliv zelená
Modrá není jenom barvou ODS, ale také mezinárodní barvou policejních uniforem. A zatímco Václav Klaus a několik málo dalších lidí varuje před „zelenou diktaturou" a bojuje ze všech sil proti fiktivnímu „omezování svobody" ve jménu environmentalismu, v reálném světe zuří vlna represe namířená právě proti „zeleným".Trocha historie
Radikální ekologické hnutí není žádnou novinkou posledních let. Útoky a sabotáže na majetky firem drancující životní prostředí probíhají dlouhé desítky let. Světoznámá kniha Monkeywrench gang (pod titulem Gang obrancov zeme vyšla v roce 1994 i u nás v nakladatelství LZ VLK a dodnes je k dostání, například zde) vydaná v roce 1975 dala přímým akcím s ekologickým podnětem velkou popularitu a ohromný impuls k následování. Ve stejné době, tedy v sedmdesátých letech, jsou prováděny i přímé akce s motivem ochrany zvířat. Asi nejznámější akcí té doby byl žhářský útok skupiny Band of Mercy z listopadu 1973, při kterém byla zničena nedokončená budova nových laboratoří firmy Hoechst Pharmaceuticals, provádějící vivisekci.
Široká škála metod ničení vozidel a těžké techniky, žhářské útoky na vozidla i budovy, ničení záznamů z vivisekčních laboratoří, lepení zámků, osvobozování zvířat ze zajetí, zasekávání hřebů do stromů v pralese tak, aby nemohly být pokáceny motorovou pilou... To vše a mnoho dalšího patřilo a patří do „arsenálu" hnutí přímé akce v obraně přírody.
Když zloděj křičí...
To pochopitelně znamenalo zájem represivních složek. Až donedávna však byla represe proti tomuto hnutí – alespoň oficiálně – poměrně mírná. To neznamená, že by přímé akce někdy byly nějakou bezpečnou legrací. V roce 1990 vybuchla ve voze Judi Bari, známé činorodé ekologické aktivistky, hřebíková bomba, která ji těžce zranila. Velké množství naneštěstí nepřímých důkazů směřuje k tomu, že bombu do auta umístila přímo FBI.
Jisté a dokonce i soudem potvrzené je nicméně to, že FBI aktivisty hnutí přímé akce v obraně přírody nezákonně sledovala, šikanovala, vyslýchala a věznila. Že tajné služby bojující proti terorismu nemají k teroristickým metodám příliš daleko ukázal o pět let dříve jiný případ, opět potvrzený i soudem. Agenti francouzských tajných služeb potopili pomocí náloží loď Rainbow Warrior patřící organizaci Greenpeace. Jeden člověk během jejich útoku zahynul.
Nicméně, pokud nebyli agenti tajných služeb příliš horliví a případy přímých akcí se dostaly až k soudu, sabotéři a sabotérky sice dostávali rozsudky na horních hranicích trestních sazeb, ty však nebyly na první pohled křiklavě vysoké. Skutková podstata trestných činů většinou spočívala v poškozování cizí věci apod.
...chyťtě zloděje!
Vše se ale proměnilo po útocích z 11. září 2001. FBI a tajným službám na celém světě obecně je od té doby neustále zvyšován rozpočet a pravomoci, zákony umožňují vyšší míru šikany bez povolení soudu atd. Bylo jen otázkou času, kdy se pozornost tajných služeb zaměří na hnutí přímé akce v obraně přírody.
Už v roce 2002 FBI v americkém Kongresu oficiálně varovala před „Hrozbou eko-terorismu". Zpráva se jenom hemžila organizacemi Animal Liberation Front (nenásilná organizace zabývající se přímou akcí v obraně zvířat) a Earth Liberation Front (její obdoba zabývající se obranou přírody). Ačkoliv se obě organizace (spíše volné, decentralizované skupiny působící pod jednou hlavičkou) striktně vyhýbají použití násilí proti lidem, o pár let později se dostaly na samé čelo seznamu teroristických hrozeb v USA, který dává dohromady FBI a který samozřejmě určuje priority jejího působení, nasazení techniky, lidí atd.
Modrá není dobrá
Přes to, že některé skupiny hlásaly a hlásají možnost útoku na osoby přímo zapojené do týrání zvířat, pokud je mi známo, nikdy nedošlo k útoku na zdraví nebo život. Rod Coronado, jeden ze známých, veřejně působících aktivistů, to vyjádřil následovně: „Jedna věc nás odlišuje od toho, za co nás označují – od teroristů a násilných zločinců. A to je skutečnost, že jsme nikdy nikomu neublížili." A to přiznává i FBI. Ačkoliv skupiny typu ALF a ELF provádí stovky útoků ročně a způsobují škody v řádech milionů dolarů, neeviduje FBI ani jeden případ ublížení na zdraví či vraždy.
Trochu zarážející skutečnost tváří v tvář faktu, že jde oficiálně o nejvýznamnější teroristickou hrozbu... Zvláště v porovnání s tím, že například ultrapravicové bojůvky vraždí a zabíjí poměrně často a že už z jejich strany došlo k mnoha pokusům o masový teroristický útok.
O skutečné nebezpečí toho, co si běžný člověk představí pod pojmem „terorismus", tedy zřejmě nikdy nešlo. FBI potřebovala vytvořit obraz domácího nepřítele, proti kterému má být dovoleno vše. Zejména to, co soudy předešlá desetiletí shazovaly ze stolu jako ilegální, porušující právo na soukromí a „spravedlivý proces". A na to se nálepka „terorismu" hodí jako nic jiného. Lidé, útočící striktně pouze na majetek, jsou tak v rétorice i praxi represivních složek jsou postaveny na úroveň maniaků vraždících civilisty po stovkách. To se samozřejmě odráží i v mediálním pokrytí.
I ty jsi terorista
Vězení se tak snadno plní „teroristy" a „teroristkami", kteří mají na kontě „útoky" s plechovkou barvy v ruce a škodou pár tisíc dolarů, za to ale sazbou pět, deset nebo i dvacet let. Za „normálních" okolností by zřejmě „dostali" podmínku, veřejně prospěšné práce a samozřejmě náhradu škody. Ovšem jako „členové teroristických organizací" jsou ve víru anti-teroristické hysterie s hořícími věžemi budov WTO v podvědomí odsuzováni do vězení na dlouhé roky i desetiletí, na výrazně delší dobu než dealeři drog, vrazi, lidé odsouzení za znásilnění...
Významným bodem obratu v taktice FBI byl prosinec roku 2005. Tehdy zúročila roky příprav a provedla operaci s krycím názvem „Backfire". V jejím rámci bylo zatčeno a obviněno sedm lidí a další přibyli v několika následujících týdnech. Rozsudky za ekologické sabotáže se škodou pár tisíc dolarů dělaly většinou 5 – 7, ale dokonce i 12 let.
Díky novým zákonům jsou stíhány i verbální trestné činy jako navádění k eko-sabotážím či jejich veřejné obhajování. Jedním z nejznámějších případů z USA je kauza „SHAC7". Šlo o obvinění a stíhání sedmi členů a členek aktivistické skupiny proti testování na zvířatech za „zastrašování" a „výhružky". Toho se dopustili tím, že publikovali informace o jedné z největších firem provádějící pokusy na zvířatech. Padly neuvěřitelné tresty ve výši 1-5 let vězení, včetně vysokých pokut v řádu milionu dolarů!
Dalším křiklavým případem byl proces s Jeffrey „Free" Luersem, který byl odsouzen na dvacet dva let (později po velkých protestech a odvolání byl rozsudek snížen na deset let) za zapálení tří automobilů typu SUV zaparkovaných na dvoře autosalonu. Drakonicky vysoké tresty na první pohled kontrastují s výší škody, soudci však hovoří jasně: „Eko-terorismus" je závažná společenská hrozba a je potřeba ho potírat všemi prostředky.
Zelená hrozba
Tento postup státu a jeho represivních složek si díky paralele s „temnou stránkou amerických dějin", anti-komunistickou hysterií padesátých let (Rudá hrozba – Red Scare), vysloužil od aktivistů a aktivistek označení Zelená hrozba – Green scare. Spadají pod něj zmíněné bombastické procesy, drakonické tresty, ale třeba i úpravy zákonů tak, aby bylo možné aktivisty a aktivistky lépe stíhat (například zákonné ztotožnění vandalismu s terorismem atd.).
Zelená hrozba nám umožňuje pochopit spoustu věcí. Zatímco v minulosti se obrana zatčených a stíhaných opírala hlavně o jejich nevinnu a o upozorňování na „nekalosti" ze strany represivních složek, dnes dělení na vinen a nevinen ztrácí úplně smysl. Tajné služby a policie mohou po úpravě zákonů zcela legálně provádět to, co před lety zavánělo nejenom skandálem, ale i trestním stíháním. Green Scare ukázal podstatu zákonů a represivních složek v plné nahotě. Spousta věcí se až příliš vyjasnila.
Dnes už ani skupiny poskytující podporu stíhaným, ani stíhaní samotní svou nevinou většinou neoperují (pokud opravdu nejde o zcela vykonstruované obvinění, což stále není výjimkou). Naprosto úmyslně a vědomě spáchali něco, co je proti zákonu. Mimo jiné to znamená, že se jim v žádném případě nedostane podpory od oficiálních organizací, ať už ekologických, nebo těch, bránících politické vězně – ty se staví jen za nevinné. Za ty, co hrají podle pravidel nastavených represivním systémem...
Na druhé straně je zajímavé, že se FBI zatím nepodařilo dopadnout pachatele žádných větších sabotáží a útoků. Vyšetřované škody jsou v řádech tisíců dolarů, ačkoliv ELF a podobné skupiny způsobují škody v řádech milionů a výjimkou nejsou jednotlivé „rány" v řádech statisíců. A nezdá se, že by jejich četnost a intenzita tváří v tvář represivnímu tažení klesala. Spíše naopak.
Evropská hnědá vlna
Dosud jsem se zabýval hlavně USA. Hlavně proto, že represivní trendy do Evropy a celého světa přichází právě odtud. Anglie už má svou verzi operace Backfire za sebou, před nedávnou dobou ji provedlo i Rakousko. V květnu tohoto roku tam proběhla velká razie (známá pod označením „hnědá vlna") u organizací za práva zvířat. Zatčeno bylo deset lidí, kteří jsou dodnes (srpen) drženi ve vazbě a čekají na obvinění. Stejný měsíc proběhla razie i v Itálii. Anarchistická skupina Il Silvestre je státním represivním složkám trnem v oku už dlouho. Několik jejich členů a členek čeká ve vazbě kvůli obvinění z přípravy ekologické sabotáže, nyní přibyla další kvůli obvinění ze „zločinného spolčení".
A jak to vypadá u nás, České republice? V době Schengenského prostoru, Schengenského informačního systému a Europolu není represe v Rakousku či Itálii nijak daleko a bezprostředně se týká i nás. Miroslav Mareš, politolog, který má v současné době v podstatě monopol na určování obsahu pojmu extremismus, už ve své stati „Ekoterorismus v České republice" naznačil, že mu tento globální trend není cizí. „V konkrétních kauzách nelze vyloučit ani kombinaci patologického či „single-issue" terorismu a prosazování environmentálních zájmů (...), i když to s ohledem na politickou kulturu a dosavadní zkušenosti v ČR není příliš pravděpodobné. Ekoterorismus a ekologické násilí v ČR by ale rozhodně neměly být ignorovány ani bezpečnostními složkami, ani akademickým výzkumem." Tak uzavírá svou stať „Ekoterorismus v České republice".
Budoucí trendy dost možná naznačilo i trestní stíhání Michala Kolesára z kolektivu Realita.tv. Za to, že se v diskusním TV pořadu zastal ALF a podobných skupin byl trestně stíhán za „schvalování trestného činu". Možná sazba až jeden rok odnětí svobody... Byť bylo jeho stíhání brzy zastaveno a ve zpětném ohledu bylo spíše vtipem než reálnou hrozbou, příště to tak už být nemusí. Stačí ten správný tlak a obraz veřejného nepřítele.
Bude přituhovat...
| Co dělat? Určitě je na místě o situaci informovat, od toho je i tenhle článek. Dalším logickým krokem je připravit se. Používat bezpečnou komunikaci, šifrovat data v počítačích, šifrovat nebo radši vůbec nepořizovat citlivé fotografie – zkrátka ztížit represivním složkám na maximální míru možnost sledování a získávání důkazů. |
Odkazy:
www.realita.tv (sekce mimo zákon)
www.spiritoffreedom.org.uk
www.ecoprisoners.org
Kam dál na tomto blogu:
=> Obvinění v kauze SHAC odsouzeni k vysokým trestům
=> Hrdý a čestný práskač Brandon Darby
Komentáře
Recenze knihy: „Will Potter: Green is the new red“ (xxx - Mail - WWW) Vloženo 16.10.2011, 23:11:03
http://imcmedia.cz/?p=1916
"Tento rok vyšla fascinující prvotina amerického žurnalisty a aktivisty Willa Pottera s názvem Green is the new red: an insider’s account of a social movement under siege“. Kniha se zabývá tím, jak se stalo, že aktivisté a aktivistky bojující za osvobození zvířat (Animal Liberation Front – ALF) a za záchranu ekosystému (Earth Liberation Front – ELF), se stali domácí teroristickou hrozbou číslo jedna."
Přidání komentáře...