Válka s vůní benzínu
Válka v Gruzii je po Iráku, Afganistánu a Libanonu další v řadě ozbrojených konfliktů, jejichž příčinou je boj o kontrolu nad tenčícími se zásobami „tekutého zlata". Kouřová clona vytvářená korporátními médii a politickými elitami však od „ropné stopy" odvádí pozornost téměř dokonale... Válka v Gruzii je především válkou o vliv ve sporné zóně. Bitkou dvou velmocí, po níž ale zůstávají stovky a tisíce mrtvých. Hádka o to, jestli zemřely projektily vystřelenými gruzínskou armádou nebo bombami ruských sil je do velké míry bezpředmětná.Otisky prstů strýčka Sama
Před dvěma lety byl za účasti ministrů šestnácti zemí oficiálně uveden do provozu ropovod Baku-Ceyhan, páteřní součást energetické strategie západních zemí. Účelem tohoto projektu bylo obejít Rusko (případně Irán) jakožto doposud jedinou tranzitní trasu ropy ze oblasti bohatých ložisek ve střední Asii. Ropovodem Baku-Ceyhan proudí ropa z Kaspického do Středozemního moře přes Ázerbajdžán, Gruzii a Turecko. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je Gruzie „tranzitním koridorem pro světové trhy s ropou a plynem".
Ropovod se ale nenachází na území, které by mohlo být označeno jako výrazně prozápadní a stabilizované. A s tím se Spojené státy a země NATO (dohromady vlastnící nadpoloviční podíl v konsorciu vlastnící ropovod) nechtěly smířit. Prostřednictvím „soukromé" nadace (soukromé co se týká kontroly nad její činností, avšak financované téměř výhradně vládou USA) National Endowment for Democracy (běžně označované jako krycí organizace CIA) připravily v Gruzii státní převrat, který vešel do dějin jako růžová revoluce. Nespolupracující prezident Ševardnadze byl nahrazen prozápadním neoliberálem Saakašvilim. Strýček Sam šel dokonce tak daleko, že prostřednictvím jiné podobné nadace, Open Society – Georgian Foundation, platil Saakašvilimu měsíční gáži 1.500 dolarů.
Významnou úlohu ve válce hrál i Izrael, největší příjemce americké vojenské pomoci. Britské listy přinesly následující informaci: „Podle izraelských zdrojů , pozemní útok z noci na 7-8.8. 2008, používající tanky, houfnice a raketomety, byl "podporován izraelskými vojenskými poradci". (Debka, 8. 8. 2008). Těch je z řad soukromých izraelských bezpečnostních firem v oblasti 1000. (Debka) Izrael také dodal Gruzii bezpilotní špionážní letouny Hermes-450 a Skylark, z nichž Osetie a Abcházie tři sestřelily. Gruzie také získala, podle zpráv v Rezonansi (6. 8.2008, v gruzínštině, překlad BBC) "některé strategické zbraně – od upgradovaných letounů Su-25 po izraelské dělostřelecké systémy".
„V Gruzii, která má 18 000 vojáků ve zbrani, působí dnes několik set amerických a tisícovka izraelských vojenských poradců," píše se na stejném serveru v jiném článku. v této souvislosti není bez zajímavosti, že Izrael lobbuje za prodloužení trasy ropovodu Baku-Ceyhan do svého přístavu Ashkelon...
Česká spojka
U nás politici neobratně využívají této války jako argumentu pro výstavbu amerického radaru v Česku (který bude znamenat další posílení vlivu USA v dalších válkách o ropu). Politici, kteří za každým nesouhlasem s výstavbou tohoto radaru vidí ruské peníze, a přitom jsou sami nezřídka placení Spojenými státy skrz síť výše zmíněných nadací. Politici, kteří v souvislosti s jednáním s Ruskem mluví o vlastizradě, ale sami jsou více než častými hosty na banketech USA a jejich organizací.Ale nenechme se mýlit, součástí globální hry o ropu jsme již dávno i bez radaru. Česká vláda Gruzii v rámci amerického programu "Georgia Sustainment and Stability Operations Program" darovala 1,5 milionu kusů střeliva...
rUSiA?
Ukázali jsme si roli strýčka Sama. Ale co Rusko? Mohlo by si s USA podat ruce. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet, říká jedno české přísloví... Válka v Čečensku si brutalitou nezadá se zvěrstvy v Iráku. Jenom nejsou tolik na očích. A agrese v Gruzii se nějak neliší od podobných dobrodružství US Army.
Přiznejme si to: anarchistické/protiválečné/alterglobalizační hnutí hrozí prstem především směrem na západ. Je to do jisté míry pochopitelné, už jen proto, že jeho převážná většina právě odtud pochází. A také proto, že pro sítě nevládních organizací (u nás v čele s Člověkem v tísni) placených USA je především Rusko a další podobné země cílem, na který se s vydatnými finančními injekcemi zaměřují. Je jasné, že stavět se jim po bok není to, o co bychom stáli. Jenomže, Rusko se ve své globální agresivitě stále více podobá USA.
Můžeme se nechat zatáhnout do hádky o to, jestli válečný konflikt vyvolala Gruzie (a tudíž Spojené státy. které tahají za nitky její loutkové vlády) nebo Rusko. Můžeme se dohadovat o tom, jestli více znamená právo národnostních menšin na sebeurčení nebo územní celistvost. Tyto debaty ostatně opanují korporátní mediální prostor.
Já vidím jiný obrázek. Vidím další válku vyvolanou globálními elitami, válku, jejímž cílem je kontrola nad zdroji ropy a z toho plynoucí nepředstavitelný zisk. Válku, ze které budou vždy profitovat ekonomické a politické elity a na kterou vždy doplatí obyčejní lidé, kteří jsou méně než pěšáci v hrátkách velmocí a jejich sponzorů z řad ropných společností. Ať už jsou ruské nebo americké, výsledek je vždycky stejný. Vidím válku, ve které se dá USA a Rusko libovolně zaměnit. Neexistuje menší zlo. Podporovat jedno znamená podporovat i druhé...
Zdroje:
"Barevné" revoluce s dolarovým pozadím – http://www.blisty.cz/art/23092.html
Jak Západ platí a organizuje "spontánní demokratické revoluce" – http://www.blisty.cz/2004/12/14/art21060.html
Dokument – ČR darovala Gruzii munici – http://www.blisty.cz/files/2008/08/15/konecna-interpel-gruzie_odp-topol-2007.pdf
Ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan na Wikipedii – http://en.wikipedia.org/wiki/Baku-Tbilisi-Ceyhan_pipeline
National Endowment for Democracy na wikipedii – http://en.wikipedia.org/wiki/National_Endowment_for_Democracy
SchNEWS o válce v Gruzii – http://www.schnews.org.uk/archive/news642.htm
SchNEWS o ropovodu Baku-Ceyhan http://www.schnews.org.uk/archive/news433.htm
SchNEWS o válce v Libanonu a ropných souvislostech – http://www.schnews.org.uk/archive/news555.htm
Komentáře
Přidání komentáře...