Soustavně vyrušuje, napomenutí nedbá

161>88: recenze

Antifašistická akce přihodila další díl do skládačky odporu proti neonacismu. Po jejích projektech v rámci subkultur, aktivitách ve street-artu atd. jde tentokrát o film. Docela dost jsem se na něj těšil, přeci jenom naše hnutí v Česku má ohledně videa a filmu co dohánět a až na pár nesmělých pokusů u nás na tomto poli nikdo nic nedělá.

Akční dny - report

Prvomájové Akční dny byly jednou z nejmohutnějších a nejrozmáchlejších akcí širšího anti-autoritářského hnutí poslední dekády. Po dlouhých deseti letech proběhla mohutnější veřejná akce, na které participovaly téměř všechny kolektivy, organizace a skupiny. Pojďme se k nim tedy vrátit a formou reportáže s náznakem reflexe se na ně podívat.

Od protestů proti zasedání NATO v Praze v roce 2002 se několik větších akcí konalo, především právě na prvního máje. Dobrým případem je hudebně-politický festival MayDay nebo prvomájové demonstrace ČSAF. Všechny ale byly pořádány jednou konkrétní organizací či skupinou, která případně nabídla nějaký prostor zbytku anarchistického hnutí.

Akční dny byly koncipovány zcela jinak, participativně, ale přitom autonomně. Zastřešila je Platforma prvního máje, shluk jednotlivců a skupin, která jim poskytla základní koordinaci, a širší hnutí je pak vyplnilo svými akcemi. Rozdíl není jen praktický, je i politický a symbolický. V úvodním oslovení to Platforma prvního máje  vysvětlila takto: „Rozhodli jsme se pro tento koncept proto, že do praxe promítá naše ideály: umožňuje velkou míru decentralizace, dává možnost zapojit se jednotlivým skupinám a realizovat vlastní akce, zároveň vytváří prostor i pro společnou akci.“

Pár tipů

V Praze se chystá poměrně velkorysá akce, na které se podílí široké anarchistické hnutí: májové akční dny. Kromě spousty zajímavých akcí jde snad i o signál, že doba rozdrobených, vzájemně nekomunikujících skupinek „rozumbradů“je pryč. Projděte si program, vyberte to, co vás zajímá, a doražte. Uvnitř článku další tipy!

Když se kácí les...

Letošní festival dokumentárních Jeden svět byl letos navýsost zajímavý, a to hned z několika úhlů. Díky tematickému zaměření na současnou celosvětovou vlnu protestů přinesl opravdu zajímavé filmy, především z arabského světa (ideologickým sítem pořádající výrazně pravicové organizace Člověk v tísni filmy například o hnutí occupy zřejmě neprošly), vedle toho byl krásnou ukázkou komodifikace a mcdonaldizace odporu, kdy před projekcemi běžela reklama hlavního sponzora festivalu, řetězce rychlého občerstvení s heslem „s prázdným žaludkem revoluci neuděláš“. Lepší ukázku často zmiňovaného pojmu „komodifikace revoluce“ bych asi hledal těžko...

Dny solidarity s ruskými antifašisty: 16.-18. březen + smutné zprávy z Ruska

Antifašisté v Nižnij Novgorodu čelí drsné represi. Problémy s anti-extremistickým oddělením začaly už loňské léto, ale vyvrcholily teprve nyní, kdy byl proti antifašistům vyroben kriminální případ. Místní antifašisté vyslali do světa výzvu k solidárním akcím mezi 16. a 18. březnem.

Web k filmu Raid on Reykjavik Reloaded

Nový film ode mě a mých přátel je téměř dokončen. Byl k němu spuštěn samostatný web: raidonreykjavik.cz . Veškeré další informace k filmu budou nadále publikovány pouze tam...

Akce č.15

Nové číslo časopisu Antifašistické akce je věnováno patnáctiletému výročí této organizace. Téma, které je už na první pohled poměrně těžké uchopit; existuje velké riziko, že když budu psát sám o sobě, bude mi chybět potřebný nadhled a lehce sklouznu do vychloubačné polohy... A jak se to tedy povedlo AFA?

Sochorka calling!

Tak jako Steven Spielberg dotáčel další díly ságy Star Wars postupně, i já bych rád dokončil mapování pražské squatterské scény až zpět do roku 1990 a do filmu Squat Wars dotočil další epizody...

Po Ladronce, Miladě a Zenklovce bych rád pokryl i Sochorku, Papírnu, případně další místa. Momentálně mi jde hlavně o Sochorku – sháním jakékoliv obrazové materiály, fotografie, články z tisku (undergroundových i oficiálních), pamětníky a pamětnice atd. Prosím, pomožte a ozvěte se na mail: janhanus --zavinac-- riseup.net .. Diky!

Protest, nebo předvolební kampaň?

Protesty proti ACTA začaly v Polsku, v zemi, kde to vzhledem k neexistující historii sociálních protestů v posledních dvaceti letech bylo snad nejméně pravděpodobné. Začaly spontánně, nikoliv na povel stranických sekretariátů.

Ve srovnání s děním v Polsku je navýsost smutné, že u nás se z protestů proti ACTA stal trojský kůň opozičních politických stran. V Polsku vyšly tisíce lidí na neohlášená shromáždění, blokovaly dopravu a když se k protestům snažili přidávat politici, dav je hnal hlava nehlava. U nás politici protesty organizovaly a „protest“ se v podstatě sestával z dvouhodinového řečnění politiků k promrzlému davu. Pokud z pódia několikrát zaznělo heslo skupiny Anonymous „nezapomínáme,“ znělo po projevu například Věcí veřejných, cíleného korporátního korupčního uskupení, jako hodně špatný vtip. V Polsku drtivě převládaly protivládní transparenty a hesla, u nás nad davem vlály vlajky politických stran...

Domácí anarchistické hnutí jako obvykle přešlapuje na místě, případně přímo zve na shromáždění politických stran a následně diskutuje nad tím, že korporátní média o pár stovek podhodnotila počet protestujících.

Fanatička, blázen a krkavčí matka. Nebo ne?

Německá městská guerilla Frakce rudé armády, známější pod akronymem RAF, je pro Německo stále černým svědomím. Německé represivní složky si v případě RAF servítky nebraly; paradoxně tak teprve zatčení, následné mučení a dosti podezřelá násilná smrt první generace RAF dokázala to, o co se svou činností RAF snažila celou dobu. Vyburcovala totiž minimálně část společnosti a několika dalším generacím aktivistů a aktivistek ukázala, že vyhrocená rétorika prohlášení RAF o návratu nacismu nebyla nutně jen rétorickým cvičením.

Několik tipů odjinud

Umění jsem věnoval poslední tipy, ale opět tu máme pár novinek z této oblasti... PRAK provedl svou první intervenci v ulicích. Klobouk dolů. Z celé akce existuje i velmi podařené video. Tleskám.

K budoucnosti blogu

150000 návštěv tohoto blogu. Přepočítáno koeficientem Daniela Landy („dejme tomu dva tisíce z vás přišly ze zvědavosti, ale osm tisíc kvůli těm myšlenkám“) to dává slušné číslo. 120 přístupů denně řadí tento blog mezi nejčtenější anarchistické stránky v ČR, což mě upřímně trochu děsí a o publikační úrovni našeho hnutí to ledacos vypovídá..

Pár tipů odjinud

Dnes ze světa umění, ze kterého ostatně anarchistické hnutí může čerpat velkou inspiraci. Navíc, doba kolem nás se politizuje a to kupodivu platí i pro konzervativní české umění:

Raid on Reykjavik Reloaded - trailer

Po více než roční práci, která zahrnovala několikatýdenní cestu na Island, několikaměsíční rozjímání nad natočeným materiálem i několik měsíců tvůrčí pauzy je ve fázi dokončování můj nový film – Raid On Reykjavik Reloaded:

Pár tipů odjinud

Z tipů na zajímavé věci na webu i ve fyzické realitě se pomalu stává stálá rubrika. Přemýšlím, jestli to je tím, že se toho víc děje, nebo jsem prostě jen víc všímavý :-) Ale k věci:

Proti náckům bez hrdinské pózy, ale zato s pistolí v ruce

Zatím poslední svazek v komixové řadě ČSAF je skutečně trefou do černého. V kvalitativně mírně řečeno kolísající edici by se mohlo zdát, že jde o jednookého kralujícího slepým, ale není tomu tak. Příběh Když začala noc Thomase Fatzinka se může směle srovnávat se „standardní“ komixovou tvorbou a myslím, že by se slušně prodával i v jakémkoliv komixovém obchodě.

Mumia Abu-Jamal: 30 let v cele smrti a boj stále trvá

Dnes je tomu právě 30 let od doby, kdy byl uvězněn Mumia Abu-Jamal. Ačkoliv byl před pár dny oficiálně zrušen vynesený trest smrti (a změněn na doživotí bez možnosti propuštění), celosvětové motto kampaně „free Mumia“ – svobodu pro Mumiu – se tím nijak nemění. Vzápětí po rozsudku se objevilo nové heslo, které je myslím více než výstižné: doživotí je také rozsudek smrti.

Video z antifa mma turnaje v Bělorusku

Z ruské antifašistické scény přichází opět porce pozitivních zpráv. Že ruští antifašisté a antifašistky nečekají se založenýma rukama, až si pro ně neonacisté dojdou, jsem zdůrazňoval už několikrát, naposledy zde. O podzimní sérii seminářů pak informovala AFA zde. Zatím nejčerstvější zprávou z této oblasti je video z pravidelného letního turnaje „Nevzdávej se,“ který se letošní léto konal v běloruském Minsku.

[došlo mailem] Report - solidarita s Palestinci/kami

29.listopadu byl den solidarity s palestinským lidem. Rozhodli jsme se proto svoji solidaritu vyjadřit skrze uměni. V blízkosti izraelské ambasády v Praze bylo rozmístěno 7 obrazů, které vyjadřovaly jak naše postoje a pocity ohledně daného problému, také bylo jejich cílem upozornit na utrpení, které zažívají denně Palestinky a Palestinci ze strany Izreale.

Anarchistický týdeník?

Nedávno mě velmi zaujala výzva internetového „levicově-liberálního“ deníku Referendum. Říká se v ní ve stručnosti tolik, že na fungování tohoto internetového projektu je potřeba 300.000,- českých měsíčně, na „utlumenou“ verzi bez zpravodajství pak minimálně 120.000,-... Tato výzva mě přivedla k zajímavé úvaze. Podle hesla všechnu moc imaginaci jsem se nejdřív zasnil nad tím, jaké množství práce by s kapitálem 300.000,- měsíčně mohlo udělat anarchistické hnutí. Ale pak jsem se vrátil na zem a začal přemýšlet nad tím, nakolik bysme v našem stavu byli schopni rozjet a hlavně udržet podobný projekt.